Nepál čeká


Sedím sám s otcem v letadle do Nepálu. Ještě před pár hodinami jsem měl osobu tak blízkou, že bych jí svěřil svůj život. Tak blízkou že jsem jí byl ochoten říct vše o sobě, své slunce. 

Stačilo však jen pár slov prváka, aby se naše přátelství sesypalo jako dům z karet a naše hvězdy důvěry zhasly. A vše se završilo jejími slovy, že mám určitě někoho lepšího s kým letět. Jistě Avaline...a proto jsem chtěl vzít tebe a užít si dovolenou abychom měli na co ten rok odloučení vzpomínat... Otec ze začátku zuřil, že nevyhodil prachy za letenku a ubytování proto, aby nakonec nejela, když jsem mu však vysvětlil, co se stalo, byl rád, že jsem se jí nedoprošoval, nevychovával mě skoro 12 let abych se pak plazil za uraženou holkou a má pravdu, přijdou lepší. Díky tati, tenhle výlet si užiju i bez ní. Bude to supr a třeba se to dá do pořádku a třeba taky ne, není důvod proč to teď řešit. Zbyli mi ještě fajn lidi v životě a pošlu jim alespoň pohled! Brzo budeme přestupovat a poté mě už uvítá měkká postel v hotelu.

Gianni

Žádné komentáře:

Okomentovat