Sedím sám s otcem v
letadle do Nepálu. Ještě před pár hodinami jsem měl osobu tak blízkou, že bych
jí svěřil svůj život. Tak blízkou že jsem jí byl ochoten říct vše o sobě, své
slunce.
Stačilo však jen pár slov prváka, aby se naše přátelství sesypalo jako
dům z karet a naše hvězdy důvěry zhasly. A vše se završilo jejími slovy, že mám
určitě někoho lepšího s kým letět. Jistě Avaline...a proto jsem chtěl vzít tebe
a užít si dovolenou abychom měli na co ten rok odloučení vzpomínat... Otec ze
začátku zuřil, že nevyhodil prachy za letenku a ubytování proto, aby nakonec
nejela, když jsem mu však vysvětlil, co se stalo, byl rád, že jsem se jí
nedoprošoval, nevychovával mě skoro 12 let abych se pak plazil za uraženou
holkou a má pravdu, přijdou lepší. Díky tati, tenhle výlet si užiju i bez ní.
Bude to supr a třeba se to dá do pořádku a třeba taky ne, není důvod proč to
teď řešit. Zbyli mi ještě fajn lidi v životě a pošlu jim alespoň pohled! Brzo
budeme přestupovat a poté mě už uvítá měkká postel v hotelu.
Gianni
Žádné komentáře:
Okomentovat