Nepál

Tak a jsme tady! Letadlo přistálo, vystoupili jsme a zase odletělo k výšinám. S otcem jsme popadli své kufry a hned zamířili ke směnárně abychom měli tady ty mudlovské měny, no musím uznat že ty jejich papírové vypadají mnohem líp, než ty v Londýně, ale stejně je to hnus…kdo se má vyznat v tolika mincích? Zlaté tři druhy! Ve směnárně to šlo poměrně rychle a poté mě už otec zavedl ke krámku s oblečením, prý sice respektuje, že saka miluju ale stačí, že v nich chodím celý rok a sem se to úplně nehodí…
že bych měl zkusit něco jiného. Jo…otec vážně ví jak mi zvednout náladu, nové oblečení se hodí vždycky. Chvíli jsme tam pochodoval a vybíral, než mi padlo do oka trochu teplejší tričko s dlouhým rukávem, kapucí a velkou kapsou na briše. Prostě taková skoro mikina no a k tomu jsem si vybral trochu volnější kalhoty s gumičkami u kotníků, dvouma kapsama na stehnech se zapínáním na tři dřevěné knoflíky a malou kapsičkou na doklady u pasu v tyrkysově-šedé barvě. No a abych vypadal alespoň trochu stylově oproti ostatním, tak jsem si k tomu ještě vybral conversky s motivem noční oblohy a souhvězdí. Otec chvíli s prodavačem smlouval a poté mu už do ruky vložil mince a šli jsme, po cestě mi ještě koupil nějakou tu bundu, kdyby bylo chladněji a poté jsme již zamířili k našemu hotýlku. Otec zajistil průměrný hotel, abychom nebyli vytržení z dění ve městě a ochutnali zemi přesně takovou jaká je, jedli v pouličních stáncích, užívali si kulturu … Náš hotýlek se nachází až ve Freak Street - jo, vážně je to ulice pro mě jako dělaná. Dřív tu žili hipísáci! - takže jsme museli přes palácové náměstí. To je takové velké náměstí plné hinduistických i buddhistických chrámů a svatých míst, viděl jsem tam sochu nějakého opičího hrdiny Hanumána, muzeum v královském paláci a nakonec i královnino jezírko. Od jezírka to již byl kousek k hotýlku. Mám pro sebe větší pokoj s manželskou postelí a malým balkónkem do Freak Street. Před chvílí jsme byli s Otcem na pozdním obědu přičemž jsem si dal Chicken Methi, což bylo kuřecí maso v bylinkové omáčce s plackou. Teď už pomalu nastává večer, z venku se do pokoje linou tóny hudby a zpěvu a já se pomalu chystám vyrazit ven. Mám v plánu zajít do nějakého klubu a seznámit se s někým novým, abych si to tady opravdu užil. Zítra bychom měli jet do Pashupatinath a otec ještě něco říkal o safari.

***********

Je opravdu velice pozdě v noci a já se právě vrátil z klubu, který je nedaleko našeho hotelu. Název opravdu nevím, ale jsou tam super lidi, ale nejspíš nepoznali kolik mi je, nebo možná tady mají nějak posunuté zákony pro pití, no nevím, ale fakt to bylo super. Hned chvíli po tom, co jsem se tam objevil se ke mně přisunula 15ti letá dívčina. Krásně dlouhé hnědé vlasy a úsměv široký téměř přes celou tvář. Hned jsem se s ní pustil do řeči a měli jsme si toho opravdu spoustu, co říct. Dělá v jednom tatérském studiu, dělají tam prý i henu a je to také kouzelnice, jak jsem postupem večera zjistil po troše alkoholu, co měla v krvi … paráda! Můžeme zůstat v kontaktu. Konverzaci jsme prokládali tancem až jsme usoudili, že jsme už unavení a je čas opustit klub. Anuradhu jsem doprovodil až k jejímu domovu, kde mě ještě na chvíli pustila dovnitř, aby mi mohla ukázat její kresby…musím uznat, že vážně kreslí úžasně, asi si od ní nechám navrhnout tetování a prozatím si ho udělám jen henou a za pár let si nechám udělat pravé tetování. Teď už půjdu spát, zítra mě čeká náročný den, ale už se nemůžu dočkat!

Gianni