Tak a jsme tady!
Letadlo přistálo, vystoupili jsme a zase odletělo k výšinám. S otcem jsme
popadli své kufry a hned zamířili ke směnárně abychom měli tady ty mudlovské
měny, no musím uznat že ty jejich papírové vypadají mnohem líp, než ty v
Londýně, ale stejně je to hnus…kdo se má vyznat v tolika mincích? Zlaté tři
druhy! Ve směnárně to šlo poměrně rychle a poté mě už otec zavedl ke krámku s
oblečením, prý sice respektuje, že saka miluju ale stačí, že v nich chodím celý
rok a sem se to úplně nehodí…
Deník Giancarla
*Deník má zelenou koženou vazbu, která svým vzhledem připomíná kůži hada. V pravém dolním rohu jsou stříbrným písmem vyraženy iniciály vlastníka G. D. T.*
Nepál čeká
Sedím sám s otcem v
letadle do Nepálu. Ještě před pár hodinami jsem měl osobu tak blízkou, že bych
jí svěřil svůj život. Tak blízkou že jsem jí byl ochoten říct vše o sobě, své
slunce.
Za obzor a ještě dál
Nedávno
mi velice brzy ráno u nohou přistála sova, kterou znám až moc dobře - béžový výreček
bělolící Grantův. Vzal jsem dopis do ruky a rozlomil pečeť s monogramem mého
otce. Byl to velice krátký vzkaz, který víceméně jen zahrňoval to, zda něco
nepotřebuji a že by se mnou strávil také trochu času, než odjedu zase do
Bradavic.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)